Mluvnice italštiny

OBSAH [p. 5]

ÜVODEM, p. 13

POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY, p. 14

 

1 HLáskosloví a pravopis

 

1.1 ABECEDA, p. 15

1.2 HLÁSKOVÝ SYSTÉM, p. 16

1.2.1 Samohlásky, p. 16

1.2.1.1 Kvantita samohlásek, p. 19

1.2.1.2 Dvojhlásky a trojhlásky, p. 20

1.2.2 Souhlásky, p. 22

1.2.2.1 Zdvojené souhlásky, p. 28

1.3 PŘÍZVUK, p. 30

1.4 DĚLENÍ SLOV NA SLABIKY, p. 32

1.5 ELIZE A APOKOPA, p. 33

1.5.1 Elize, p. 33

1.5.2 Apokopa, p. 34

1.6 VELKÁ PÍSMENA, p. 36

1.7 ROZDĚLOVAČI ZNAMÉNKA, p. 38

1.7.1 Tečka, p. 38

1.7.2 Čárka, p. 38

1.7.3 Středník, p. 39

1.7.4 Dvojtečka, p. 40

1.7.5 Otazník a vykřičník, p. 41

1.7.6 Uvozovky, p. 41

1.7.7 Pomlčka, p. 41

 

2 FORMální a funkční tvarosloví

 

2.0 SLOVNÍ DRUHY, p. 42

2.1 Člen, p. 42

2.1.1 Člen určitý, p. 43

2.1.1.1 Tvary členu určitého, p. 43

2.1.1.2 Užívání členu určitého u jmen obecných, p. 45

2.1.1.3 Užívání členu určitého u jmen vlastních, p. 48

2.1.2 Člen nulový, p. 50

2.1.2.1 Konkurence členu určitého a nulového, p. 53

2.1.3 Člen neurčitý, p. 55

2.1.3.1 Tvary členu neurčitého, p. 55

2.1.3.2 Užívání členu neurčitého u jmen obecných, p. 56

2.1.3.3 Užívání členu neurčitého u jmen vlastních, p. 56

2.1.4 Člen dělivý, p. 57

2.1.4.1 Tvary členu dělivého, p. 57

2.1.4.2 Užívání členu dělivého, p. 57

2.2 PODSTATNÉ JMÉNO, p. 58

2.2.1 Rod podstatných jmen, p. 58

2.2.1.1 Klasifikace podstatných jmen podle zakončení, p. 58

2.2.1.2 Klasifikace podstatných jmen podle významu, p. 60

2.2.1.3 Rod podstatných jmen složených, p. 62

2.2.1.4 Rod jazykových výpůjček, p. 63

2.2.1.5 Podstatná jména s významem lišícím se podle rodu, p. 63

2.2.1.6 Rodové dvojice, p. 65

2.2.2 Číslo podstatných jmen, p. 70

2.2.2.1 Množné číslo podstatných jmen mužského rodu, p. 70

2.2.2.2 Množné číslo podstatných jmen ženského rodu, p. 74

2.2.2.3 Množné číslo podstatných jmen složených, p. 75

2.2.2.4 Podstatná jména neměnná, p. 78

2.2.2.5 Podstatná jména s dvěma tvary v množném čísle, p. 80

2.2.2.6 Podstatná jména s dvěma tvary v jednotném čísle, p. 81

2.22.7 Podstatná jména s dvěma tvary v jednotném a množném čísle, p. 82

2.2.2.8 Podstatná jména s tvarem jen pro jednotné číslo, p. 82

2.2.2.9 Podstatná jména pomnožná, p. 83

2.2.3 Vyjadřování pádů, p. 84

2.2.4 Syntaktické funkce podstatného jména, p. 85

2.3 PŘÍDAVNÉ JMÉNO, p. 86

2.3.1 Klasifikace přídavných jmen, p. 86

2.3.2 Přídavná jména kvalifikativní, p. 87

2.3.2.1 Rod a číslo přídavných jmen, p. 87

2.3.2.1.1 Přídavná jména ohebná, p. 87

2.3.2.1.2 Přídavná jména neměnná, p.90

2.3.2.1.3 Přídavná jména složená ze dvou přídavných jmen, p. 91

2.3.2.2 Shoda přídavného jména se jménem podstatným, p. 92

2.3.2.3 Postavení přídavného jména, p. 92

2.3.2.4 Přídavná jména zpodstatnělá, p. 95

2.3.2.5 Stupňování přídavných jmen, p. 97

2.3.2.5.1 Komparativ, p. 98

2.3.2.5.2 Superlativ, p. 99

2.3.2.5.3 Nepravidelné stupňování, p. 102

2.3.3 Přídavná jména determinační, p. 103

2.4 ZÁJMENO A PŘÍDAVNÉ JMÉNO DETERMINAČNÍ, p. 104

2.4.1 Zájmena osobní, p. 104

2.4.1.1 Zájmena podmětová, p. 104

2.4.1.2 Zájmena předmětová, p. 107

2.4.1.2.1 Zájmena předmětová přízvučná, p. 107

2.4.1.2.2 Zájmena předmětová nepřízvučná, p. 108

2.4.1.2.3 Zájmeno středního rodu lo, p. 109

2.4.1.2.4 Postavení předmětových zájmen, p. 109

2.4.1.2.5 Dvojice zájmen, p. 111

2.4.1.3 Zájmenné částice ne a ci, p. 113

2.4.1.4 Zájmena oslovovací, p. 116

2.4.2 Přídavná jména a zájmena přivlastňovací, p. 117

2.4.2.1 Přídavná jména přivlastňovací, p. 118

2.4.2.2 Zájmena přivlastňovací, p. 120

2.4.3 Přídavná jména a zájmena ukazovací, p. 122

2.4.3.1 Přídavná jména ukazovací, p. 122

2.4.3.2 Zájmena ukazovací, p. 124

2.4.4 Přídavná jména a zájmena neurčitá, p. 127

2.4.5 Zájmena vztažná, p. 141

2.4.6 Přídavná jména a zájmena tázací, p. 145

2.4.6.1 Přídavná jména tázací, p. 145

2.4.6.2 Zájmena tázací, p. 146

2.4.7 Přídavná jména a zájmena zvolací, p. 147

2.5 ČÍSLOVKY, p. 148

2.5.1 Číslovky základní , p. 148

2.5.2 Číslovky řadové, p. 152

2.5.3 Zlomky, p. 154

2.5.4 Desetinná čísla a procenta, p. 155

2.5.5 Číslovky násobné, p. 155

2.5.6 Číslovky hromadné, p. 156

2.5.7 Číslovky podílné, p. 158

2.6 SLOVESO, p. 158

2.6.1 Význam slovesa a jeho gramatické kategorie, p. 158

2.6.2 Tvoření složených časů, p. 161

2.6.2.1 Pomocná slovesa, p. 161

2.6.2.2 Příčestí minulé, p. 168

2.6.2.3 Shoda příčestí s podmětem a předmětem, p. 170

2.6.3 Oznamovací způsob - tvary a užití, p. 171

2.6.3.1 Přítomný čas, p. 171

2.6.3.2 Passato prossimo (složené perfektum), p. 178

2.6.3.3 Passato remoto (jednoduché perfektum), p. 180

2.6.3.4 Imperfektum, p. 187

2.6.3.5 Předminulý čas, p. 192

2.6.3.6 Předminulý čas závislý, p. 193

2.6.3.7 České ekvivalenty italských minulých časů, p. 193

2.6.3.8 Budoucí čas, p. 196

2.6.3.9 Předbudoucí čas, p. 199

2.6.4 Podmiňovací způsob - tvary a užití, p. 200

2.6.4.1 Podmiňovací způsob jednoduchý, p. 200

2.6.4.2 Podmiňovací způsob složený, p. 202

2.6.5 Konjunktiv - tvary a užití, p. 203

2.6.5.1 Konjunktiv přítomný, p. 203

2.6.5.2 Konjunktiv minulý, p. 206

2.6.5.3 Konjunktiv imperfekta, p. 206

2.6.5.4 Konjunktiv předminulý, p. 207

2.6.5.5 Konjunktiv ve vedlejších větách, p. 208

2.6.6 Souslednost časů, p. 211

2.6.6.1 Souslednost časů v souvětí s vedlejší větou v indikativu nebo kondicionálu, p. 211

2.6.6.2 Souslednost časů v souvětí s vedlejší větou v konjunktivu, p. 212

2.6.7 Rozkazovací způsob, p. 213

2.6.8 Slovesný rod, p. 215

2.6.8.1 Opisné pasivum, p. 215

2.6.8.2 Zvratná podoba pasiva, p. 219

2.6.9 Slovesa zvratná, p. 219

2.6.10 Vazby s všeobecným podmětem si, p. 222

2.6.11 Slovesa neosobní, p. 223

2.6.12 Slovesa neúplná, p. 225

2.6.13 Slovesa s dvojím časováním, p. 227

2.6.14 Faktitivní vazby, p. 228

2.6.15 Vazba c’è, ci sono, p. 229

2.6.16 Vid a povaha děje, p. 230

2.6.16.1 Vyjadřování fázovosti, p. 231

2.6.16.2 Vyjadřování kvantity děje, p. 234

2.6.17 Nefinitní slovesné tvary, p. 235

2.6.17.1 Infinitiv, p. 236

2.6.17.1.1 Funkce infinitivu ve větě, p. 236

2.6.17.1.2 Vazba určitého slovesného tvaru s infinitivem, p. 240

2.6.17.1.3 Zpodstatnělý infinitiv, p. 243

2.6.17.2 Gerundium, p. 244

2.6.17.3 Příčestí, p. 247

2.6.17.3.1 Příčestí přítomné, p. 247

2.6.17.3.2 Příčestí minulé, p. 248

2.7 příslovce, p. 249

2.7.1 Klasifikace příslovcí, p. 249

2.7.2 Postavení příslovcí ve větě, p. 257

2.7.3 Stupňování příslovcí, p. 258

2.8 PŘEDLOŽKY, p. 259

2.8.1 Předložky vlastní, p. 260

2.8.1.1 Předložky vlastní základní, p. 260

2.8.1.2 Předložky vlastní specifické, p. 291

2.8.2 Předložky nevlastní, p. 292

2.8.3 Předložkové výrazy, p. 292

2.9 SPOJKY A SPOJOVACÍ čÁSTICE, p. 293

2.10 CITOSLOVCE, p. 297

2.10.1 Citoslovce vlastní, p. 297

2.10.2 Citoslovce nevlastní, p. 298

 

3 SKLADBA

 

3.1 VĚTA JEDNODUCHÁ, p. 299

3.1.1 Struktura věty, p. 299

3.1.2 Větné členy, p. 300

3.1.2.1 Přísudek, p. 300

3.1.2.1.1 Přísudek slovesný, p. 301

3.1.2.1.2 Přísudek jmenný, p. 305

3.1.2.2 Podmět, p. 306

3.1.2.3 Předmět přímý, p. 309

3.1.2.4 Předmět nepřímý, p. 310

3.1.2.5 Příslovečná určení, p. 311

3.1.2.5.1 Příslovečné určení místa, p. 312

3.1.2.5.2 Příslovečné určení původu, p. 313

3.1.2.5.3 Příslovečné určení odluky, p. 313

3.1.2.5.4 Příslovečné určení času, p. 313

3.1.2.5.5 Příslovečné určení konatele děje, p. 315

3.1.2.5.6 Příslovečné určení příčiny, p. 315

3.1.2.5.7 Příslovečné určení přípustky, p. 316

3.1.2.5.8 Příslovečné určení účelu, p. 316

3.1.2.5.9 Příslovečné určení prospěchu nebo neprospěchu, p. 316

3.1.2.5.10 Příslovečné určení prostředku nebo nástroje, p. 316

3.1.2.5.11 Příslovečné určení způsobu, p. 317

3.1.2.5.12 Příslovečné určení společenství nebo spojení, p. 317

3.1.2.5.13 Příslovečné určení vylučovací, p. 318

3.1.2.5.14 Příslovečné určení vztahu, p. 318

3.1.2.5.15 Příslovečné určení námětu, p. 318

3.1.2.5.16 Příslovečné určení látky, p. 319

3.1.2.5.17 Příslovečné určení kvality, p. 319

3.1.2.5.18 Příslovečné určení množství nebo míry, p. 319

3.1.2.5.19 Příslovečné určení hojnosti nebo nedostatku, p. 320

3.1.2.5.20 Příslovečné určení věku, p. 321

3.1.2.5.21 Příslovečné určení podílnosti, p. 321

3.1.2.5.22 Příslovečné určení zřetele, p. 322

3.1.2.5.23 Příslovečné určení viny, p. 322

3.1.2.5.24 Příslovečné určení trestu, p. 323

3.1.2.5.25 Příslovečné určení přirovnání, p. 323

3.1.2.5.26 Příslovečné určení náhrady, p. 324

3.1.2.5.27 Příslovečné určení specifikační, p. 324

3.1.2.6 Přívlastek, p. 325

3.1.2.7 Přístavek, p. 327

3.1.3 Pořádek slov, p. 328

3.1.3.1 Dislokace vlevo, p. 329

3.1.3.2 Dislokace vpravo, p. 331

3.1.3.3 Kontrastní předsunutí, p. 332

3.1.3.4 Anaforické předsunutí, p. 332

3.1.3.5 Vytýkací vazby, p. 332

3.1.4 Druhy vět, p. 334

3.1.4.1 Věty kladné a záporné, p. 334

3.1.4.2 Druhy vět podle modality, p. 335

3.1.4.3 Věty jmenné, p. 337

3.2 SOUVĚTÍ, p. 338

3.2.1 Druhy souvětí, p. 338

3.2.1.1 Souvětí souřadné, p. 339

3.2.1.1.1 Souvětí slučovací, p. 339

3.2.1.1.2 Souvětí vylučovací, p. 339

3.2.1.1.3 Souvětí odporovací, p. 340

3.2.1.1.4 Souvětí důsledkové, p. 340

3.2.1.1.5 Souvětí vysvětlovači, p. 340

3.2.1.1.6 Souvětí souvztažné, p. 340

3.2.1.2 Souvětí podřadné, p. 341

3.2.1.2.1 Věty podmětné a předmětné, p. 343

3.2.1.2.1.1 Věty podmětné, p. 343

3.2.1.2.1.2 Věty předmětné, p. 345

3.2.1.2.1.3 Nepřímá řeč, p. 348

3.2.1.2.1.4 Nepřímé otázky, p. 351

3.2.1.2.2 Věty příslovečné, p. 352

3.2.1.2.2.1 Věty časové, p. 352

3.2.1.2.2.2 Věty místní, p. 355

3.2.1.2.2.3 Věty příčinné, p. 355

3.2.1.2.2.4 Věty účelové, p. 357

3.2.1.2.2.5 Věty způsobové, p. 358

3.2.1.2.2.6 Věty podmínkové, p. 358

3.2.1.2.2.7 Věty přípustkové, p. 361

3.2.1.2.2.8 Věty přirovnávací, p. 362

3.2.1.2.2.9 Věty účinkové, p. 363

3.2.1.2.2.10 Věty omezovací, p. 364

3.2.1.2.2.11 Věty posuzovací, p. 365

3.2.1.2.2.12 Nepravé věty odporovací, p. 365

3.2.1.2.3 Věty přívlastkové, p. 366

3.2.1.2.4 Věty vsuvkové, p. 369

 

4 SLOVNÍ ZÁSOBA

 

4.1 SLOŽENÍ ITALSKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY, p. 370

4.2 TVOŘENÍ SLOV, p. 371

4.2.1 Odvozování, p. 371

4.2.1.1 Odvozování pomocí přípon mutačních, p. 372

4.2.1.1.1 Přípony podstatných jmen, p. 372

4.2.1.1.2 Přípony přídavných jmen, p. 376

4.2.1.1.3 Přípony sloves, p. 378

4.2.1.1.4 Přípony příslovcí, p. 379

4.2.1.2 Odvozování pomocí přípon modifikačních, p. 379

4.2.1.2.1 Modifikační přípony podstatných jmen, p. 380

4.2.1.2.2 Modifikační přípony přídavných jmen, p. 381

4.2.1.2.3 Modifikační přípony sloves, p. 382

4.2.1.2.4 Nepravá slova expresivní, p. 383

4.2.1.3 Odvozování pomocí předpon, p. 383

4.2.2 Skládání, p. 388

4.2.2.1 Kompozita lidového původu, p. 388

4.2.2.2 Kompozita knižního původu, p. 389

4.2.2.2.1 Nepravé předpony, p. 390

4.2.2.2.2 Nepravé přípony, p. 392

4.2.3 Juxtapozice, p. 394

4.3 JAZYKOVÉ VÝPŮJČKY, p. 395

4.3.1 Výpůjčky z francouzštiny a provensálštiny, p. 396

4.3.2 Výpůjčky z angličtiny, p. 397

4.3.3 Výpůjčky ze španělštiny a portugalštiny, p. 398

4.3.4 Výpůjčky z němčiny, p. 399

4.3.5 Výpůjčky z řečtiny, p.. 400

4.3.6 Výpůjčky ze slovanských jazyků, p. 400

4.3.7 Výpůjčky z dalších evropských jazyků, p. 400

4.3.8 Výpůjčky z orientálních jazyků, p. 401

4.3.8.1 Výpůjčky z arabštiny, p. 401

4.3.8.2 Výpůjčky z turečtiny, p. 401

4.3.8.3 Výpůjčky z perštiny, p. 401

4.3.8.4 Výpůjčky z hebrejštiny, p. 401

4.3.8.5 Výpůjčky ze sanskrtu a hindustánštiny, p. 402

4.3.8.6 Výpůjčky z japonštiny, p. 402

4.3.9 Výpůjčky australského a afrického původu, p. 402

4.3.10 Výpůjčky z italských nářečí, p. 402

 

5 ITALSKá Nářečí

 

5.1 KLASIFIKACE ITALSKÝCH NÁŘEČÍ, p. 403

5.1.1 Nářečí severoitalská, p. 404

5.1.1.1 Nářečí galloitalická, p. 404

5.1.1.1.1 Nářečí piemontská, p. 404

5.1.1.1.2 Nářečí ligurská, p. 405

5.1.1.1.3 Nářečí lombardská, p. 405

5.1.1.1.4 Nářečí Emilie-Romagne, p. 406

5.1.1.2 Nářečí benátská, p. 406

5.1.2 Nářečí toskánská, p. 407

5.1.3 Nářečí střední a jižní Itálie, p. 408

5.1.3.1 Nářečí Marek, Umbrie a Lazia, p. 408

5.1.3.2 Nářečí Apulie, Campanie, Lucanie a Abruzzo-Molise, p. 410

5.1.3.3 Nářečí Kalábrie a Sicílie, p. 411

 

ABECEDNÍ SEZNAM NEPRAVIDELNÝCH SLOVES, p. 414

JMÉNA OBYVATELSKÁ, p. 433

VÝBĚROVÝ REJSTŘÍK, p. 438

BIBLIOGRAFIE, p. 445